Měření a testování osvětlovacích systémů: Profesionální postupy

Kontrola a měření osvětlovacích systémů představují klíčové postupy, které ve své praxi využívají architekti, světelní designéři i montéři. Tyto procesy věrně simulují citlivost lidského oka a umožňují ověřit kvalitu i stav osvětlení.

Proč se měření provádí?

Měření osvětlení má v praxi tři hlavní účely:

1. Analýza stávajícího stavu: Zjištění informací pro potřeby údržby, oprav nebo celkové obnovy systému.
2. Kontrola kvality: Ověření dodržování parametrů u nových osvětlovacích projektů.
3. Srovnání systémů: Možnost porovnat efektivitu a vlastnosti různých řešení.

Klíčové měřené veličiny

Příslušné normy definují hlavní parametry pro jednotné posouzení kvality osvětlení:

• Osvětlenost (E): Například horizontální (E_h), vertikální (E_v), válcová (E_z) nebo půlválcová (E_hz).
• Jas (L): Důležitý pro pouliční a tunelové osvětlení nebo interiéry.
• Odrazivost (rho): Pro stropy, stěny a podlahy v interiéru pracovišť či sportovních hal.
• Reflexní vlastnosti: Speciálně pro povrchy vozovek a tunelů.
• Provozní podmínky: Síťové napětí (U) nebo okolní teplota (t_a) u zdrojů, jejichž světelný tok na těchto veličinách závisí.

Měřicí přístroje a jejich přesnost

Pro měření se používají luxmetry, které musí odpovídat spektrální světelné účinnosti lidského oka V(lambda) a správně vyhodnocovat šikmo dopadající světlo (kosinová korekce).

Upozornění: Měření pomocí chytrých telefonů a mobilních aplikací vykazují v praxi vysokou chybovost přesahující 50 %, proto se pro profesionální účely nehodí.

Třídy přesnosti měřicích přístrojů

Příprava před měřením

Před samotným měřením je nutné zdokumentovat:

• Geometrické rozměry systému.
• Typ místnosti a činnosti, které se v ní provádějí.
• Měřené veličiny a přesné umístění bodů.
• Celkový stav systému (stáří, datum posledního čištění a výměny lamp, stupeň znečištění).

Ideální podmínky a metodika měření

• Měření ve tmě: Ideálně by se měření měla provádět ve tmě nebo pod světlotěsnými okny. Pokud to nelze, změřte hodnoty se zapnutým systémem a ihned poté s vypnutým – rozdíl obou hodnot odpovídá umělému osvětlení.
• Tvorba měřicí mřížky: Podlaha se rozdělí na čtvercové dílčí oblasti podle norem ČSN EN 12464 a ČSN EN 12193. Mřížka se nesmí shodovat s roztečí svítidel, aby nedocházelo ke zkreslení měřením maximálních hodnot přímo pod zdroji.

• Rovnoměrnost osvětlení (U_o): Vypočítá se jako podíl nejnižší naměřené osvětlenosti (E_min) a zjištěné průměrné osvětlenosti (E_prum). Výsledky se zaznamenávají do tabulek nebo graficky pomocí izoluxových křivek.